Historie lidstva se už bez tabákových výrobků neobejde. Do světa se dostaly díky Kryštofovi Kolumbovi, který si při své objevné cestě v roce 1492 všiml zvyku původních amerických obyvatel, kteří využívali k inhalaci list v Evropě dosud neznámé rostliny. Jako správný objevitel přivezl tuto rostlinu zpátky na starý kontinent. Její rozšíření po celém kontinentu sice trvalo, ale postupně se stala módním statusovým prvkem a našla uplatnění v lékařství, denní spotřebě i společenských událostech.

Rozmach po válce

Zlatou éru si tabák zažil hlavně v první polovině 20. století, a to především díky růstu filmového průmyslu, který začal zobrazovat slavné herce se zapáleným produktem v ruce. Ty se začaly po první světové válce šířit i mezi ženami. Do té doby pro ně byly společenským tabu. Toho šikovně využili marketingoví specialisté, kteří z něj udělali symbol ženského emancipačního hnutí a k užívání nikotinu začali ženy aktivně vybízet.

V Československu tomu nebylo jinak. Velký rozmach přišel hlavně po první světové válce, kdy továrny a trafiky převzala státní správa Československa, a to prostřednictvím Československé tabákové režie. Stát tak díky svému tabákovému monopolu nadále vybíral a jmenoval trafikanty. Zajímavostí je, že monopol si ponechal i na sůl a alkohol.

Velké zisky pro státní kasu

Trafiky se za první republiky dělily na veřejné, které prodávaly zboží komukoliv a domácí, jež obstarávaly prodej pouze pro určitý okruh zákazníků, kteří měli nějakou živnost. Další dělení bylo na stálé nebo dočasné, které existovaly například jen po dobu výstavy. Nejčastějšími trafikanty, kteří měli přední nárok na přidělení trafiky, byli vysloužilí invalidé. Těmi byli legionáři z první světové války. Odtud také pramení úsloví „dostat trafiku”, jež říkalo, že člověk získal dobré a spolehlivé živobytí. Proto se dodnes říká prodejnám novin a cigaret trafika.

Čtyři roky po vzniku republiky bylo prodáno 1 705 000 milionů kusů, což přineslo do státní kasy přes miliardu a půl korun. O dva roky později se zisky zvýšily ještě téměř o čtvrt miliardy. Vysoké příjmy byly důvodem pro to, že nejvyšším správním úřadem pro tabákovou režii bylo Ministerstvo financí. Tomu prostřednictvím Nejvyššího správního úřadu pro tabákovou režii podléhalo 97 továren v Čechách, šest na Moravě, pět na Slovensku a jedna v Podkarpatské Rusi. Mezi nejznámější značky v té době patřila Zora, Sport a Egypt, které byly zároveň nejprodávanější.

Zdravější budoucnost

Současnost se ale proměnila. Společnost si více uvědomuje negativní důsledky pro organismus i okolní prostředí a začíná hledat řešení. Podoby se proto mění a trendy přinášejí jiné alternativy. Těmi nejrozšířenějšími jsou elektronické, které slibují menší zátěž nejen pro organismus, ale také okolí. I mezi těmito alternativami najdeme další kategorie, ať už s nikotinem nebo bez.

Současným trendem jsou zařízení na zahřívání tabáku. Oblíbené jsou především pro svou technologii, která umožňuje zahřívání bez jakéhokoliv zapalování. Díky tomu pak nedochází k procesu hoření, kvůli kterému se uvolňují škodlivé látky jako jsou:

1. oxid uhelnatý,

2. dehet.

Mezi populární alternativy patří v současnosti PULZE. Jež je jedinečný pro svůj minimalistický design, snadný způsob nabíjení, který se nijak neliší od nabíjení telefonů a výdrž, která zvládne až 20 použití. Během používání PULZE si zároveň nemusíte dělat starosti s:

• žloutnutím zubů,

• nežádoucím zápachem oblečení,

• škrábáním v krku,

• znečišťováním ovzduší.

Další výhodou je, že neobtěžují lidi v okolí zapáchajícím dýmem, jsou elegantní záležitostí a disponují různými příchutěmi, které jsou dostupné téměř ve všech trafikách. Lidé se zkrátka nechtějí vzdát svého oblíbeného rituálu.

Autor: Pavel Tuček